V dnešním článku se chci zamyslet nad tím, jak co nejlépe (= s minimem nákladů mít maximální užitek) snižovat chybovost během vývoje aplikace. Chyby dělá každý a kdo říká, že ne, tak nemluví pravdu.
Produkce chyb na softwarovém projektu je funkcí práce a velikosti projektu, takže je možné tuto produkci odhadnout. Jonesova data (Capers Jones) říkají, že typický projekt produkuje celkově asi 5 chyb (myšleno v celém vývojovém cyklu) na funkční celek, což znamená asi 50 chyb na 1000 řádků kódu. Čím větší projekt je, tím se výrazně zvyšuje i hustota chyb. (vybráno z knížky Odhadování softwarových projektů, Steve McConnell)
Existuje množství způsobů resp. postupů, jak ve všech fázích vývoje hledat a odstraňovat chyby. Následuje seznam těchto možností, který je seřazený sestupně podle efektivity, kterou definuji takto:
nejefektivnější způsob detekce chyb je takový, který mi dokáže nalézt co nejvíce chyb s nejmenšími náklady - rychlým, jednoduchým způsobem, co nejdříve během vývoje.
- UML modelování - nejsem velkým zastáncem velkého modelování, ale na druhou stranu si nedovedu představit, že bych začal hned programovat aniž bych si cokoliv namodeloval. UML je standard, který usnadňuje komunikace uvnitř týmu i směrem k zákazníkovi. Obecně jakákoliv vizualizace usnadňuje komunikaci a vzájemné porozumění. Když modeluji, tak mi to umožňuje se na aplikaci dívat z různých pohledů a nutí mě to přemýšlet a tím eliminovat věci, na které zapomenu.
- prototypování - myslím zejména prototypování uživatelského rozhraní pomocí vhodných nástrojů, ale může být i třeba prototypování na úrovni serveru, modulu apod. ve smyslu proof-of-concept.
- revize návrhu - před samotným vývojem provést formální/neformální revizi návrhu celého řešení a výběru technologií
- jednotkové testování - nezbytná součást vývoje aplikace. Je nutné vhodně definovat úroveň testování, tak aby to bylo opravdu efektivní - vývoj produktu vs. vývoj jednorázové aplikace. V prvním případě bych se snažil o 70-80% pokrytí, u druhého případu by mi nevadily ani poloviční hodnoty.
- inspekce kódu během vývoje samotného vývoje - zde nepočítám jen týmové inspekce, ale často není od věci si projít a zkontrolovat svůj kód sám.
- integrační testování - "ověřování, že nově přidané funkcionality spolu nekolidují a pracují stejně jako během feature testů i po zaintegrování z jednotlivých vývojových větví do hlavního projektu" (viz wiki)
- klasické lidské testování
Seznam možností není určitě úplný, uvedl jsem jen ty, které jsem někdy již použil nebo chci použít. Zajímalo by mě, jaký způsob preferujete vy?