Rád bych dnešním příspěvkem navázal na předcházející článek, kde jsem psal o tom, jaké je to pracovat na volné noze. Dnes bych rád navázal a podívám se na výhody, které firmy mohou získat z najímání vývojářů na kontrakt, tzv. body-shopping.
(Pozn.: jen pro upřesnění - práci formou kontraktu si představuji tak, že veškeré náklady spojené s výkonem mé práce jsou čistě mojí záležitostí, neočekávám žádné zaměstnanecké výhody, pouze domluvenou finanční odměnu. Tedy žádný Švarc systém).
- flexibilní zdroje - vždycky se nedá vše naplánovat a ovlivnit na 100%, často se objevují nové požadavky během vývoje, ale termín zůstává, analýza se opozdila, je nutné řešit více projektů najednou atd. Podobné situace asi všichni dobře znáte, a proto může být výhodné pro firmy mít "někoho" v záloze, kdo může v těchto situacích pomoci. Pokud si navíc firma může vybrat lidi s přesně danými znalostmi a zkušenostmi, tak pak je to opravdu velká výhoda. Určitě nejčastější důvod využívání externích vývojářů.
- flexibilní náklady - pokud nemusím někoho vést jako zaměstnance, nemusím vést jeho mzdy, vydávat mu stravenky a řešit jeho zaměstnanecké výhody, nemusím mu dávat počítač, mobil, auto, tak budu schopen ušetřit nemalé náklady a hlavně to bude pro mě znamenat velkou flexibilitu z pohledů nákladů firmy - skončí projekt, skončí potřeba.
- získání know-how - lidi na volné noze mají často hodně co nabídnout, protože vidí jak to funguje v jiných firmách, pracovali na více projektech než standardní zaměstnanci a mohou tedy vnést do firmy nové myšlenky a znalosti. Bohužel tento přínos je hodně často opomíjen a zbytečně ze strany firem nevyužíván.
- dobře fungující firma - čím lépe bude mít firma nastaveny interní procesy vývoje (konvence psaní kódu, kvalitní analýza, odpovědnosti členů týmu, komunikace v týmu, ...), tím lépe dokáže využít externích spolupracovníků. Pro firmu to tedy může být hodnotná zpětná vazba, zda ve firmě vše funguje jak má.
- přidaná hodnota - není nutné mít vlastní vývojový tým složený ze všech profesí od analytika, přes architekta až po testera. Často může být pro firmy zajímavé držet know-know projektu a na dílčí "akce" si najímat externisty. Firma se bude soustředit na věci s největší přidanou hodnotou a ostatní potřebné profese si bude najímat.
Doplnili by jste ještě nějaké další výhody?
Samozřejmě, že vše může mít i své nevýhody (fluktuace lidí, problém s údržbou a opravou chyb na projektech, držení know-how, kvalita znalostí externistů, ...), ale myslím si, že vhodnou firemní strategií pro spolupráci s externisty lze mnohem více získat než ztratit.
Příspěvky
2 komentáře:
Nejdřív uvedu, že jsem zatím vždy pracoval na dlouhodobých projektech (existujících v řádu let) a zde si myslím, že výhoda spolupráce s externistama je téměř nulová, protože, než se někdo naučí dobrým mravům v projektu používaným, zorientuje se v něm, tak je pár měsíců pryč.
Pokud je externista kvalitní a má podobný názor na kvalitu kódu jako lidé vedoucí projekt, pak výhodu spatřuji v okamžiku, kdy se snažím do projektu dostat novou technologii, kterou neznám a externista ano.
Jinak podle mě, spolupráce na méně než 3 měsíce je plýtvání penězi, spolupráce se může vyplatit v horizontu minimálně 6 lépe 12 měsíců.
Pokud budou "dobré mravy" projektu někde zaneseny, pak není problém se je rychle naučit.
Sám mám zkušenost s externisty z doby, kdy jsem pracoval jako zaměstnanec a vedl jsem projekty. I po roce vývoje aplikace jsme využívali externisty a vždy to pro nás byla cenná zpětná vazba, protože se skoro vždy ukázaly slabiny v dokumentaci projektu. Samozřejmě nebylo možné někoho najmout a hned mu dát práci na jádře aplikace, ale pokud byla práce dobře rozdělena a aplikace navržena (opět cenná zpětná vazba), tak nebyl problém mu nějakou práci přidělit.
Okomentovat